Královské stříbření v Kutné Hoře: Dva dny mezi rytíři, šermíři a přáteli
O víkendu 21.–22. června jsem měla tu čest zúčastnit se slavnosti Královské stříbření v Kutné Hoře – a byl to opravdu zážitek všech smyslů. Celá akce je laděná do středověku, a to se neomezuje jen na účinkující – i spousta návštěvníků dorazí v historických kostýmech. Z toho jsem byla úplně unešená a nemohla se vynadívat na všechny ty šatičky, čepečky a kápě. Fotečky samozřejmě přikládám.
Program byl pestrý: rytířské turnaje, hudba, ohňová show, tržiště s dobovým zbožím a množství řemeslných ukázek – včetně těch mých. Předení na kolovrátku zaujalo nejen děti, ale i dospělé, kteří se často vraceli se slovy „to si pamatuju od babičky“. Byla to krásná příležitost mluvit o vlně, ukázat předení v praxi a sdílet radost z poctivého řemesla.
Kromě zážitků z programu pro mě ale byla tahle akce hlavně o lidech. Potkala jsem se tu s přáteli, které vídám jen zřídka, ale kteří mají k mému vlněnému světu blízko. Mezi nimi byli Bobr a Žirafa, věrní vlnění nadšenci, kteří nikdy nechybí tam, kde to voní po ovci. S radostí jsem se znovu viděla s kovářským mistrem Martinem Pavlíčkem a jeho partnerkou Lenkou – jejich ukázky kování vždycky přitahují davy a přitom si pořád najdou čas na milé slovo. Na pódiu zářila i Hanka ze skupiny Merlet (www.merlet.cz), se kterou ráda spolupracuji na tovaryšských stezkách – jejich šermířské vystoupení bylo jako vždy dechberoucí. Na stánku jsem se potkala s Terezou Kalinajovou z Ateliéru Rézika (FB stránka), jejíž cit pro řemeslo i výtvarný rukopis mi byl vždycky blízký. A navíc jsem poznala i novou sousedku – Pavlu z Natural Bohemia (www.naturalbohemia.cz), která vyrábí nádherná ručně dělaná mýdla a vonné oleje. Neodolala jsem a jeden si odnesla domů – ještě teď ho mám na nočním stolku a pokaždé, když si k němu přivoním, vrátím se v duchu do těch dvou dnů v Kutné Hoře.
Protože se jednalo o dvoudenní akci, musela jsem si obstarat nocleh. Spousta mých kolegů spí v autě, a tak jsem si řekla, že když už mám to nové velké auto, taky to zkusím. Spaní na matraci bylo překvapivě pohodlné, ale myslela jsem, že umrznu. Přes den bylo skoro třicet stupňů, ale v noci pouhých osm – to jsem tedy nečekala. A navíc jsem si nechala pootevřené okno. No... jsem poučena. Příště si vezmu tlustý spacák, teplé ponožky a hlavně si to okno zavřu.
Přesto – nebo možná právě proto – jsem si Královské stříbření nesmírně užila. Vzácná kombinace historie, řemesla, přátelství a nečekaných situací z toho víkendu udělala jednu z nejmilejších akcí letošní sezóny. Kutná Hora má své kouzlo – a když jí oživí rytíři, vůně ovčí vlny a přítomnost milých lidí, je to kouzlo dvojnásobné.